Říjen 2010

Happy Halloween ;)

31. října 2010 v 11:15 | Mika, Kuroi |  RUBISH, aneb co se jinam nevlezlo
Čaues lidi, tak je to tady! Je Halloween a já jsem ráda ze dvou důvodů. Za prvé, což je samozřejmost:Haloween je tu!!! xD a za druhé: moje sestra má svátek xD a já mám v plánu ji trošku polekat xD, tak si jej všichni užijte a mějte pro strach uděláno xDDDD

anime-14.jpg Halloween Anime Girl image by miharu2008

Ty nej prázky, ale bohužel bez vás :( ;)

30. října 2010 v 19:45 | Mika |  RUBISH, aneb co se jinam nevlezlo
Lidičky, moc se omlouvám, že sem tu celý prázky nebyla, ale byla sem u babči a musím vám říct, že to byly zatím ty nejlepší prázky, který sem zažila. To ale nemluvím o tom, co sem dostala, ale o té srandě, kterou sem si s babičkou a strejdou užila xDD, fakt paráda. A co vy? Jak vy jste si užily prázdniny??? ;)))))


Slovní hříčky

28. října 2010 v 17:22
Ahoj! Čau! Nazdar! xD rozhodly jsme se vypsat sem všechny praštěné fráze, které jsme kdy vyslovily xD a nebo, které vyslovily naši přibúzní xD

Wild Brothers

26. října 2010 v 21:29 | Kuroina palice
Je mi zima.
Fouká studený podzimní vítr.
Nemám kam jít.
Jsem sám.
Kam se mám ukrýt?
Ach,život je tak krutý. Ještě před dvěma dny bylo vše jinak. Byl jsem doma s rodinou. Pěkně v teple v příjemném prostředí u krbu, zatím co těch můžu hrát piškvorky s potkanama. Jak se mi jenom stýská po mé rodině. Hlavně po bratrovi. Po mým malým bráškovi Enym. Vždycky jsem si sním tak rozuměl. Matka nám dala podobná jména.On je Enryke a já se jmenuji Erik. A co že se vlastně stalo? Zavrhli mě.Protože jsem gay. Copak je to nějaká choroba? Přenosná nemoc? Postižení na zdravý? Nebo snad porucha osobnosti? Když jsem se vracel ze školy, vrátný mi řekl jen,že má zakázáno mě pouštět do domu a na žádné věci včetně oblečení nemám nárok a rodina se mě zříká. Když jsem se ptal na vysvětlení,odpověděl mi jen úšklebek a následné zabouchnutí vrat. Vcelku bych i rád věděl, zda se mě zřekl i Enryke. Ne. Eny by se mě nikdy nezřekl. Na to si mě moc vážil. Musím přemýšlet nad přítomností a ne se zabývat tím, co bylo. Ale kdo by chtěl umouraného gaye s mastnými vlasy? Nikdy jsem nedělal žádnou práci. Nevím Jak se mám uživit. Teda pár návrhů tu je, ale moc se mi do nich nechte. V jednom časopise jsem četl, že prostituti si vydělávají za noc klidně i 20 tisíc. Ano.Holky u nás ve škole taky něco takového říkali. Ale vydělávat si jako prostitut… nemocní na hlavu, ne? Pak jsou tu ještě další možnosti. Dodělám školu a najdu si nějakou práci, nebo nechám školy a budu zametat chodník. Ta škola je akceptovatelná, ale copak můžu tam jít takhle? A kdo mi ji bude platit? Tak zůstaneme radši u toho chodníku. Našel jsem pár lidí, kteří mě potřebovali pomoct, zaplatili mi a ne zrovna nejhůř, ale nestačí to.Na jídlo a pití sice ano, ale na nové oblečení…ne! Zasloužil jsem si to? Vždyť je mi teprve dvacet let! Proč mě osud tak trestá?!
Takto jsem žil celých pět let. Z ruky do huby. Ale pak se objevil on.
"Hej! Vstávej!"
"Huh? Jo už jdu. Nekopej do mě!" zabručel jsem a odsunul se kousek dál.
"Podívej se na mě!" rozkázal mi a já se mu podíval do tváře. Na chvíli se mi zatočila hlava a hned na to jsem se začal utápět v jeho očích.
"Co chceš?" zeptal jsem se ho, poté co jsem se odtrhl od jeho očí.
"Mám pro tebe nabídku." řekl přísným autoritativním hlasem.
"Jakou?"
"Chceš byt? Chceš práci? Chceš peníze?"
"Kdo by nechtěl." Ušklíbl jsem se.
"Pracuj u mě."
"Beru!" zbrkle jsem se k němu otočil s nadějí v očích. Připadal jsem si jako malé dítě, co má to dlouhé době slavit Vánoce. Nasedl jsem k němu do auta. Už je to dobrých pět let co jsem seděl v tak drahém autě.
"Jak se jmenuješ?" zeptal se mě pořád tím samým tónem.
"Rik."
"Rik? Zvláštní… Já jsem Daniel."
"Dobrá. Kam to vlastně jedeme?"
"Ke mně na panství."
"Na panství?"
"Ano. Jsem velmi bohatý. Copak ty mě neznáš? Myslel jsem, že když na novinách spíš, tak je i čteš."¨
"Ne. Není čas. Večer se mi nechce a přes den makám."
"Pche. Tomu co děláš říkáš makání? Když makáš tak máš i nějaký úspěch."
"Ale já mám úspěch."
"Nepovídej. Jaký?"
"Žíju."
"To ti na životě tak záleží?"
"Ne spíš tak na životě tak jak na jedné osobě." skopil jsem zrak.
"Takže nějaká holka.Byl by si dobrý námět na sepsání knihy." zamyslel se.
"Není to holka." svaštil jsem obočí. Hned poté, co jsem to řekl, zablištily se v Danielových očích hvězdičky.
"Ještě lepší."
"Neměl by jste se dívat spíše na cestu?" upozornil jsem ho.
"Myslíš,že neumím řídit?"
"Nevím. Neznám vás."
"Učil mě řídit můj bratr. Ani bych se nedivil, kdyby ho máma porozila i s volantem v rukách."
"Vážně? Já jsem učil svého bratra jezdit a taky jsem nebyl nejhorší."
"Tak se předveď."
"A..ale už je to dlouho a…"
"Nevymlouvej se a přesedni si."
"Dobře."
"Vlastně… víš jak se řídí taková luxusní auta?"
"Jezdil jsem jen s takovými auty." Usmál jsem se a dle navigování jsem bezpečně přijel před jeho panství.
"Přivítej svůj nový domov."
"Wow! Nádhera. Taky jsem to kdysi všechno měl."
"Vážně?"
"Ano. Ale je to dávno."
"Vítejte pane." Přivítal ho zdvořile vrátný.
"Děkuji Petře. Tak Riku. Pojď za mnou. Dovedu tě do tvého pokoje." Prošli jsme celou budovou a konečně jsem narazili na můj nový pokoj.
"Ty vo*e! To je všechno moje?"
"Ano."
"A co já vlastně budu dělat?"
"To se ještě uvidí. Nejdřív se běž umýt a oholit. tam je koupelna." Ukázal a já si do ní okamžitě vlezl. Napustil jsem si vanu a položil jsem se do ní. Konečně teplo! Konečně voda! Konečně žiletka a mýdlo! Dal jsem se do kupy a spokojeně vrněl ve vodě až do té doby, než byla voda kompletně studená. Osušil jsem se, navlékl si župan a skočil do obrovské postele. Zanedlouho se otevřeli dveře a v nich stál Dan.
"Tak co? jak si ..huh? Ty jo. Ty…vypadáš… kolik ti vlastně je?"
"Dvacet pět."
"Jsi mladý, ale já jsem mladší." v tu chvíli vypadal jako hráč pokru, který má v rukou nějaký triumf.
"Mohu se zeptat, kolik vám je let?"
"A dokonce si i způsobilý. Mě je dvacet let. Už jsem se rozhodl."
"Čemu?"
"Co budeš dělat."
"A?"
"Budeš můj milenec." V tu chvíli jsem se cítil jako duhová královna. Začal jsem měnit barvy od červené až po bílou. Pak jsem se rozhodl mé srdce opět nastartovat a donutil poslouchat mé hlasivky.
"C..cože?"
"Jsi krásný. Věděl jsem proč tě mám vytáhnout z toho smetí." Odhrnul mi pramínek vlasů který mi zasahoval do tváře políbil mě. Podivně mi zamrazilo v zádech.
"Danieli…"
"Ano?"
"Proč zrovna já?"
"Od prvního pohledu jsi mi sympatický. Teď když tě vidím v celé tvé kráse... líbíš se mi. Hlavně tvé chování. Máš skvělý charakter. Rozhodl jsem se, že o tobě napíšu knihu."
"Ty jsi spisovatel?"
"No… nejde přesně říct co dělám, ale myslíš, že kdybych byl jen obyčejný spisovatel, měl bych tolik peněz?"
"Ne."
"No vidíš. Ale částečně máš pravdu. Sem tam vydám nějakou tu knihu. Jinak jsem majitel společnosti Hachi a také ředitel modelingové agentury."
"Wow.Jinak, neříkal jsi něco o výplatě?"
"Ano, máš pravdu. Za každou noc dostaneš 50 000,- Kč. Souhlasíš?"
"COŽE?!" málem jsem se praštil hlavou do stropu.
"Zdá se ti to málo? Chceš víc?" povytáhl obočí nahoru.
"Ne! To ne. Jsem rád, že mám vůbec střechu nad hlavou a ještě k tomu takový luxus a placený sex… co víc si může člověk přát."
"Máš pravdu. Samozřejmě když mi dovolíš sepsat o tobě tu knihu, mohl bys dostat taky nějakou odměnu. Ale to záleží na tom, jak se zalíbí ostatním. Chápeš?"
"Ano."
"Fajn. Dneska tě ještě nechám odpočívat, ale mám podmínku."
"Jakou?"
"Necháš mě tu být s tebou."
"Žádný problém. Stejně je to tvůj dům." Řekl jsem. Najednou se mi nad hlavu rozsvítila žárovička a já dostal nápad.
"Nepůjdeš se okoupat?" zeptal jsem se ho.
"No mohl bych." Řekl a odešel do koupelny. Počkal jsem si tak pět minut a pak vešel nahý dovnitř. Už ve dveřích jsem se ale zadrhnul. On… onan*val!
"Huh? Riku! Co tu děláš?"
"Jdu si vyčistit zuby." Vymluvil jsem se a nakráčel před umyvadlo. V odraze v zrcadlu jsem viděl jeho dokonalé tělo. Jen ta blbá pěna tam zavazela. Vyčistil jsem si teda zuby a chystal se odejít.
"Nechceš mi umýt záda?" zeptal se mě najednou Dan.
"Jak chceš." Pokrčil jsem rameny.
"To se takto producíruješ vždycky?"
"No vždycky jsem rád spával jen tak."
"Neprovokuj mě." Zaskřípal zuby. Chopil jsem se houby a začal mu mydlit záda.
"Proč si do té vany rovnou nevlezeš? To se budeš motat okolo ní?" zeptal se a já si vlezl do té příjemně teplé vody. Dneska už po druhé. Sedl jsem si za něj a sjížděl mokrou houbou po jeho vypracovaných pažích. Určitě chodí do fines centra. Přejel jsem mu po boku až na stehno a těsně kolem třísel jsem ho pořád umýval. Nespokojeně zamručel ale já ho dál provokoval.
"Přestaň." Zaskučel a vylezl z vody ven. Já za ním. Vzal jsem ručník a začal jsem ho utírat. To velmi citlivé místo jsem si nechal až na konec. Už jen když jsem přes něj jemně přejel, vztyčil se a ztvrdl. Najedou jsem se, ani nevím jak, ocitl v posteli.
"Já tě varoval." Řekl a začal mě líbat. A že to teda umí. Rukou mě hladil po boku až přejel přes stehna, které mi roztáhl. Já ho mezi tím prsty hladil po zádech. Bylo to tak příjemné! Po pěti letech! Umíte si představit život bez sexu? Je to hrůza! Asi nikdy nepochpím jeptišky.
Převalil jsem si ho pod sebe a začal ho vášnivě líbat. Přesouval jsem se od jeho úst až ke krku a k uchu. Potom jsem ho trošku kousl do ouška a sjížděl po krku a po hrudi čím dál tím níž. Přejel jsem jazykem jeho penis od kořenu až po žalud. Spokojeně zasténal. Chvíli jsem ho jen tak dráždil a pak jsem ho vzal do úst. Zasténal blahem a já začal pomalu přidávat na tempu. Když už byl těsně před vyvrcholením, přestal jsem a lehl si zády k němu. Zavřel oči a čekal do bude. Najednou mi přistala pevná dlaň za zadku až jsem vyjekl.
"Ty vrahu! Copak to tě dma neučili slušnými chování? Tomu se říká týrání abys věděl!" pousmál jsem se.
"Promiň mi to Dane, ale cítím se dost unavený." Řekl jsem hraně a zavřel oči a usínal. Do zad mě ještě chvíli probodával Danův pohled. Dal bych všechno abych mohl vidět teď jeho výraz na tváři. Přitulil se ke mně a spal jako zabitý.
Vrrr. Teplíčko, peřina, měkká postel… moment?! Kde to vlastně jsem? Aha! Už vím! U Dana doma. Tedy vlastně také u mne doma.
"Už jsi vzhůru? To je dobře. Dneska mám volno tak ti zajdeme nakoupit nějaký oblečení."
"Vážně?"
"Jasně že jo. A mimochodem, za ten včerejšek nic nedostaneš." Ušklíbl se.
"To nevadí. To byla stejně jenom předehra."
"Jo takhle. Ale bylo to teda hodně krutý."
"Bylo, ale chci aby ses měl na co těšit." Dal jsem mu kravatu přes oči a políbil ho.
"Nejsi hloupý."
"No ještě abych byl," usmál jsem se "Je zvláštní že si člověk jako ty najde čas."
"Jak to myslíš člověk jako já?"
"Jako člověk s tolika zaměstnáními."
"Aha. A já už nad tím, za co mě máš."
Ve městě jsem prošmejdili snad všechny obchody a nakoupili jsme toho hromadu a to doslova. Daniel musel dokonce zavolat druhou limuzínu, aby
jsme to všechno vůbec odvezli.
Potom jsme si spolu zašli na oběd.
"Riku?"
"Ano?"
"Můžu se tě zeptat na informace do té knížky? Víš já potom asi nebudu mít čas a…"
"Jasně já tě chápu."
"Takže. Jak se jmenuješ?" zeptal se a vytáhl si notýsek, do kterého si vše zapisoval.
"Erik Manuel." Odpověděl jsem a Dan se zakuckal.
"Promiň jak že?"
"Erik Manuel."
"Erik… aha. Pověz mi, jaké bylo tvé dětství."
"Vyrůstal jsem v bohaté rodině, Hlavní oporu mi byl můj malý bráška Enryke. Měl jsem ho opravdu rád, ale zradil mě. Celá rodina mě zradila. Zavrhli mě, protože jsem gay. Jednou jsem šel ze školy domů a pak se dozvěděl, že už vlastně žádný domov nemám. Byl jsem pěl let na ulici a vydělával si odklízením sněhu, vytíráním chodeb v panelákách a tak dále. Pak jsi se objevil ty."
"Eriku, Ričí, to jsi opravdu ty?" tázavě se na mě podíval a mě to konečně došlo.
"Erny?! Jak si jenom mohl! Ty hajzle! To ti nikdy nezapomenu!!!"
TAK DĚTI A TEĎ PŘÍJDOU DVA "KONCE"
1
"Riku! Uklidni se!" vzal mě za paži a přitiskl k židli "bylo to úplně jinak!"
"Cože?"
"Ano. Když jsem přišel domů, hledal jsem tě…
...
"Eriku! Eriku kde jsi?! No tak vylez! Potřebuju si s tebou promluvit! Je to vážný! Huh? Tino?" uviděl plačící služku, která Erika tajně milovala.
"Pan Erik (vzlyk)je (vzlyk)"
"No tak ženská vymákčni se!"
"Je pryč!"
"C..cože?" stál strnule a následně se rozeběhl do otcvi kanceláře. Rozrazil dveře.
"Kde je Erik?!"
"Synu, nemohl by ses chovat více s úctou ke svému otci?"
"Odpověz!"
"Je pryč."
"Kde?!"
"U babičky."
"Cože?"
"Nechtěl tady bydlet. Přestěhoval se k babičce." Odpověděl a zapálil si doutník. Enryke odešel se slzami v očích do Rikova pokoje a propadl v pláč. Teprve potom si uvědomil, že tu má jeho bratr všechny věci. Znovu se vydal za otcem.
"Blbost! Erik babičku nenávidí a nevidím důvod, proč by se měl stěhovat. Byl tu šťastný! Kde je?"
"Neříkal jsem že šel dobrovolně." Řekl klidně a vydechl namodralý obláček dýmu, vznášející se nad jeho stolem.
"Není u babičky. Má věci v pokoji!"
"Prostě je pryč! Neotravuj mě s tím hloupým buzerantem!"
"Buzerantem? On je gay?"
"A co jsi čekal? Od takového hňupa!"
"Vyhodil jsi ho! Vyhodil jsi ho protože ti dělal špatnou reklamu.."
"Přesně tak."
"CO JSI TO ZA OTCE?!"
"Nech toho. Aspoň ty bys měl mít víc rozumu! Přece jenom jsi po mě!"
"Ne! V žádném případně nejsem takový hajzl jako ty!"
"COŽE? JÁ TĚ! JÁ TĚ…" svalil se k zemi.
"Otče?!" klekl si k němu. Bylo pozdě. Dostal infarkt. Byl mrtvý.

"Celých pět jsem po tobě pátral. Zjistil jsem mnoho dalších věcí. Jako například, že jsme nevlastní bratři. Tvoje matka byla chudá žena a otcovi se jí brzo omrzelo. Našel si milenku a když tvoje matka zemřela po porodu, jeho milenka, moje matka, se stala jeho ženou a vydávala se za tvou matku. Celých pět let jsem tě nepřestával hledat."
"Aha."
"Co? Víc na to neřekneš?"
"Ne. Mám jen jednu otázku. Co bys mi řekl, kdybys věděl, že ten chcíp*k na ulici jsem já?"
"Řekl bych ti.. že tě miluji."
2
"Eriku, počkej!" vyrazil za mnou ale příliš pozdě. To už jsem byl venku z restaurace. Se slzami v očích jsem bloudil městem a stále se za sebe ohlížel.
"Hej! Dávej pozor!"
"Oh. Promiňte."
"Počkejte. Co je vám? Nechcete kapesník?"
"Ne, to je dobré."
"Vážně?"
"Vlastně ne. Všechno je špatně." Vzal jsem si kapesník a vysmrkal jsem se do něj.
"Neznáme se z někama?"
"Maty?"
"Eriku!" objal mě a já si okamžitě vybavil tu známou vůni po růžích, kvůli které jsem stratil domov.
"Co tady děláš? Kde jsi byl v posledních pěti letech?"
"Otec mě vyhodil. Byl jsem na ulici. Nejsem na to moc pyšný."
"Nekecej! Jakto?"
"Zjistil že spolu chodíme. Nechtěl mít se mnou už nic společného."
"Promiň mi to. Proč si nepřišel?"
"Myslel jsem, že jsi na mě zapomněl a našel sis jiného."
"Jiného muže než tebe? Blázníš? Dal jsem ti celé své srdce a ty jsi jednoho dne zmizel. Vždycky jsem tě miloval. Vlastně… i teď tě stále tolik miluji." Zčervenal. Chvíli jsem tam jen tak potichu stáli. Pak jsem to ale nevydržel a políbil jsem ho. Zůstal jsem a Matym. Enrykeho jsem už nikdy v životě neviděl. V televizi bylo, že se pohřešuje, ale co je mi do člověka který mě zradil?

Od Sandi

25. října 2010 v 19:33 Pro nás
Děkujeme moc, je opravdu krásný :)

Pro Sandi-chan

25. října 2010 v 18:29 | Mika |  Pro vás
Doufám, že se ti líbí ;)


19.MDessign

25. října 2010 v 17:11 | Mika |  Když blog změní image...
A teď budu jen doufat, že se vám líbí :)

Název: Naruto ♥♥

Spokojenost: Mika : 500%
Kuroi: 400%

Náhled:

Funny xD

24. října 2010 v 11:39 | Mika |  Svaté obrázky internetu
Ahoj lidičky x), jak se máte? Já zatím dobře, rodiče nejsou doma, takže sem můžu konečně něco přidat ;)

Perex ↓

Naše oblíbené mangy

22. října 2010 v 14:51 RUBISH, aneb co se jinam nevlezlo
Kuroi:
Na první místo bych určitě dala TOTALLY CAPTIVATED. na tuto mangu sem opravdu závislá.
xyfhb

Na druhý místo bych dala Gokujou no koibito
xcyb

třetí místo temné metro stejně jako Mika a moc ji děkuji, že byla tak hodná a půjčila mi všechny tři díly xD
cvhdfh



Mika:
Já jsem zase totálně zavislá na gokujou no koibito *w*, ale nebýt Kuroi, nikdy bych ji nenašla, takže jí za to moc děkuju ;).xcyb Na druhý místo bych zase dala Gravitation

 a na třetí místo Temné metro :D

cvhdfh

Kuroi její nevymáchaná pusa a zážitky

21. října 2010 v 18:32 RUBISH, aneb co se jinam nevlezlo
ano ano. je tu v rubrice Popelnice přidán další odpatek

Videjka

20. října 2010 v 20:34 RUBISH, aneb co se jinam nevlezlo

Tak tady je parodie na Justina Biebra:




Tak do tohoto songu sem se zamilovala xD



A parodie na Nataliu Sadnes bo jak se ta blbka menuje. Jo fakt ji nemám ráda xD




18Kdess

19. října 2010 v 21:30 Když blog změní image...
Název: Kakashi ninja
Spokojenost: Kuroi: 200 %
                      Mika:  200 %
 Náhled:
dfg

xDDDDDDDDDDDDDDDDDDDD

18. října 2010 v 21:27 | Mika |  Audio Video
Lidi, teď jsem na youtube objevila tohle video a směju se jak debil osmé sekundě, to si musítě pustit xDDDDDDDD


Picty

18. října 2010 v 20:09 | Mika
sasodei
twins
vlny

Na horách

14. října 2010 v 21:38
Cesta na hory proběhla v klidu (všechno sem to prospal). Vzbudil jsem se teprve když mi byla pořádná kosa. Otevřu oči a vidím zadýchaný okna a všude sníh.
"Vstávejte! Sebastiane kurva nelep se na mě!"
"Au!"
"ÁÁÁ! Drtíte mi koule!"
"Co??? Nechte mě bejt já spim…"
"Nemůžu dýchat!" ozývali se zrůzna hlasy a tak jsem otevřel dveře na kterých jsem byl nalepený. Ano, počítal jsem s tím že vypadnu ven, ale nepočítal s tím, že spadnu na sních jenom v mikině a ryflích a na mě spadne ještě Bastr.
"Slez ze mě kurva!" odstrčil jsem ho.
"Hú! Studí!!" zvedl se a začal utíkat dokolečka držíc se za bedra. "ty bastarde!" nadával mi. Odfrknul jsem si za otevřel kufr. Vytáhl jsem si věci a šel se ubytovat.


Všichni tři jsme stáli na svahu. No na svahu… na takové brutální zabijácké sjezdovce. Louie se klepal zimou, já s Timem jsme byli v pohodě, Paul si cosi zpíval a vypadal hodně vystresovaně. Bastr jel s Benjim stále ještě na kotvě. Konečně dojeli a ani se nezastavili a namířili si to rovnou dolů. Na nic jsem nečekal a jel za nima. Teda na to že jsem už kotel dlouho nejezdil na prkně jsem byl docela dobrej. Když jsem vyjel podruhé nahoru, před svahem už stál taky Louie a Paul. Rozjel jsem se a projel těsně kolem Louieho a zakřičel co nejhlubším hlasem: "Louie!!!!" Chudák se mě lekl že spadl na zem a stáhl s sebou i Paula. Musel jsem se asi hodně nahlas smát, když se za mnou všichni otáčeli. Tak jsem celej den projezdili. Louie už to vzdal a seděl v bufetu tak jsem tam šel za ním.
"De ti to docela dobře."
"To má být lichotka?" otázal se.
"Jo." Ušklíbl jsem se a přisedl si.
"Co že si tu tak sám samotinký?" zeptal jsem se ho.
"Byla mi fakt velká zima."
"Tak já ti půjčím bundu chceš?"
"NE! Nebudeš tu zmrzat! Já půjdu asi už na hotel."
"Tak já půjdu s tebou. Stejně už nemám co dělat." Pobrali jsme si snowboardy a šli do hotelu na pokoj. No nebyl to takový obyčejný hotel, ale něco jako byt na týden.
Louie hupsl na pohovku a já si sedl za ním. Dlouze jsme se na sebe dívali. Nikdy jsem si nevšiml jak má Louie zvláštní oči. Jedno je světle modré a to druhé je zbarveno spíše do zelena.
Pomalu jsem se k němu přiblížil až jsem ucítil teplo jeho těla.
"Ty pořád miluješ Paula, že?" zeptal se mě zklamaně.
"Ne. Už ne. Byl jsem slepý. Nevšiml jsem si že pod tou nevinou maskou se skrývá sobecký hajzl."
"A co se skrývá pod tvou maskou." Vzal mi obličej o rukou a zkoumavě si mě prohlédl.
"Těžko říct. To už musíš poznat sám."
"Takhle bych se na tebe mohl dívat od rána do večera."
"Moment." Omluvil jsem se. Ale nestihl jsem odejít včas. Na gatích mi rupl knoflík. Takovej trapas…
"Ale ale. Že by si nám ztloustl?" zasmál se Louie.
"Ne…" zčervenal jsem.
"Ou… já nic." Řekl s pohledem směřovaným k mému rozkroku. Ještě hlouběji se zaryl do pohovky a zapl televizi.
"Co je?" zeptal se když jsem se na něj furt díval.
"Nic. Jen…sem nadrženej."
"Tak si ho vyhoň."
"Ale mě už to samýho nebaví."
"To máš blbý no." Setřel mě. Najednou se mi nad hlavou rozsvítila žárovička.
"Nechceš mi s tim pomoct?"
"Zbláznil ses?!"
"No tak tys tu do mě pořád valil že mě miluješ. Tak mi pomož. Prosím."
"Teď? A…al..ale za chvilku přijdou ostatní."
"Neboj. Když mi s tím pomůžeš ty tak se udělám rychleji."
"Já nevim…"
"No tak!"
"Nejsem žádná děvka!"
"Co se bojíš?"
"Ne ale.."
"Netvář se jak cudná panna! Dělej už jsme mohli být dávno hotoví."
"hele! Já nejsem holka! A už vůbec né panic! Co se stane když tě udělám?"
"Nebudu tak nevrlej. A možná když se budeš snažit tak tě udělám taky."
"Mě? Ale já sem byl
vždycky jenom uke."
"Fakt? Tak to sis toho moc neužil. Tak co?"
"A nemůže to počkat?"
"Ne!"
"Tak fajn dobře dobře. Tak pojď vedle." Vzal mě za ruku a vedl do ložnice. Povalil jsem ho na postel a začal líbat. Už jsem zamrněl na jeho vůni, jeho krásu a dokonce i na jeho chuť. Teď se to všechno jako kdyby mávnutím proutku vrátilo. Z jeho sladkých úst jsem nedočkavě sjel na krk, až dostal husinu a slastně zavzdychl. "Neříkal si jen pomoct vy…" než to stačil říct, zacpal jsem mu pusu svou. Rukou jsem mu zajel pod tričko a nahmatal bradavku. Slastné vzdychal. On mi zase na oplátku rozepl gatě a přejel po mém vztyčeném mužství.
Byl jsem čím dál tím víc neukojitelnější. Nestačilo mi to. Svlékl jsem se a Louieho taky. Když jsem se mu opět zadíval do očí, nebyly to ty které jsem viděl před chvílí. Teď byli vzrušením smyslu zbavené.
Překulil mě a mé bříško zasypával motýlími polibky.
Jazykem velice jemně přejel po celé délce mého penisu. Zaskučel jsem a zatl prsty do postele. Louie se jen pousmál a už už se chystal vzít mě do pusy, ale najednou se rozletěli dveře. Stáli v nich kluci.
"Já vás zabiju!!!!!" zařval jsem až sebou Louie cukl. Radši se klidili pryč. Ale co mě dopálilo nejvíc bylo to, že nechali otevřené dveře. Práskl jsem s nimi a sjel
na podlahu.
"Proč? Zrovna když…" odmlčel jsem se. Louie se na mě udiveně díval.
"Ber to optimisticky. Aspoň že sem přišli dřív než kdyby přišli až bys byl těsně před vrcholem."
"Ale nemuseli přijít vůbec!"
"Taky fakt." Zvedl se a přišel ke mně. Pohladil mě po tváři a políbil.
"Snad někdy jindy." Řekl, oblékl se a odešel.
"Kurva!" práskl jsem sebou do postele a usnul jsem.

Když jsem se vzbudil, bylo něco okolo půl osmé večer. Oblékl jsem se a šel ke dveřím. Zaposlouchal jsem se.
"Louie, co je mezi váma." Řekl Tim
"Mezi kým?"
"No přece mezi tebou a Danem."
"Po pravdě.. sám nevím. Nejdřív mi říká, že se musím smířit s tím, že nikdy nebudu jeho a teď tohle. Nevím co si mám myslet."
"Využije tě jako využil mě." Řekl Paul.
"Využil si ho ty tak toho nechej." Odsekl Louie. V duchu jsem se musel smát. Vzal jsem za kliku a vešel do místnosti. Všichni ztichli a podívali se na mě.
"Á! Nadržená šípková Růženka se nám konečně probrala!" zavolal Paul. Radši jsem to nekomentoval.
"Co ty buzno? Taky si s nim chceš jen zašukat a odhodit ho jak kus hadru?!" zaječel znova a v tu chvíli mi tak jako trochu ujela ruka.
"Je promiň. Říkal si něco?" zeptal jsem se ho a napil se z jeho piva, které měl položené na stole. Vztekle zavrčel a zvedl se.
"Budu tam mít modřinu!"
"No můj problém to není." Řekl jsem a posadil se vedle Louieho a zval jsem ho za ramena.
"Co je?" zeptal jsem se když na nás všichni zírali.
"Jak to teda je?" ozval se nedočkavě Benjamin.
"To není vaše věc." Odsekl jsem. Louie se zvedl a odešel do koupelny. Šel jsem za ním. Zavřel jsem dveře a sledoval ho.
"Tak jak to teda je?"
"Já nevím. Řekl bych : Miluju tě víc než jsem kdy miloval Paula, ale nejsem si jistý, že ej to pravda."
"A co by se stalo kdybychom se spolu vyspali? Co bys ke mně cítil?"
"Upřímně, netěšil bych se na tebe tak jako teď. Byl bys pro mě jen děvka."
"Tak takhle to je?! Chtěl sis jen užít?"
"Copak já někdy řekl že to je z lásky?"
"Ne."
"No tak vidíš!"
"Ale… Vypadni."
"Co?"
"VYPADNI!!!"
"Fajn. Jdu!" zakřičel jsem otočil se,ale podklouzlo mi to a tak jsem spadl na zem. Chvíle trapného ticha prolomil Louieho smích.
"Ty si vážně šílenec. Promiň že jsem na tebe tak křičel. Chápu to. Jsem taky přece jenom chlap. Někdy si prostě potřebuješ užít nějak nezávazně. Já jsem to neměl jinak."
"Vážně?"
"Jasně že jo." Musím uznat, že těmito slovy mě moc potěšil. Nesnesl bych, kdyby na mě byl naštvaný.
"Pojď. Umyju tě." Řekl mi a vtáhl mě ještě v oblečení pod sprchu. Pustil ledovou vodu a utekl.
"Ty hajzle! Šak počkej!" zavolal jsem na něj, ale to už byl pečlivě zachumlaný v peřině a nemínil se odtamtud hnout. Tak jsem si vlezl zpět pod sprchu a vychutnával ji každou kapku vody na svém těle. Když jsem se vrátil zpět, Louie už spal. Lehl jsem si vedle něho a usnul jsem.

SasuNaru od Miky

13. října 2010 v 22:11 | Mika
Prostě si ráda hraju no! xDDD


Pomozte!!

13. října 2010 v 19:04 | Mika |  RUBISH, aneb co se jinam nevlezlo
Zkopírujte si tento článek na blog!!

Vlci se každého dne bojí, bojí se jít i na procházku. Už jen spatří člověka a je to takhle...

Od MargarityNeko

13. října 2010 v 16:06 | Mika |  Pro nás
Mockrát ti ještě jednou děkujeme, je fakt krásný :) *w*


Pro MargarituNeko

13. října 2010 v 8:55 | Mika |  Pro vás
Tady máš od nás diplomek, doufáme, že se ti líbí ;)


Happy birthday, Naruto!!!!!!

10. října 2010 v 13:00 | Mika
Dnes je 10. října a jak už je z nadpisu známo, dnes má narozeniny Naruto Uzumaki :)))))) . Chtěla bych mu tímto popřát vše nejlepší a hodně zdraví a aby ho Sasuke, ten sexofil, jednou úplně nevyřídil xD . Takže ještě jednou vše nej, Naruto ;)))))

Ještě tvůj dárek:

happy birthday, Naruto