Lidé se mění

9. září 2010 v 20:17
A je tu další dílek tentokrát velmi ale opravdu velmi kraťoučký. Takže vzhůru pod perex!

Pohled Paula
Grrr… musí si někdo nalévat čaj zrovna když spím. Au. Otevřu oči a uvidím ustaraný bledý obličej. Cože? Dan? Tak zrovna jeho bych tu nečekal. Jsem nervózní. Proč zrovna on?! Vždyť ho tolik miluju…
"Pájo?" zazářil. Co to s ním je? Sotva si uvědomím, že jsem náhle v jeho obětí.
"Huh?"
"Nic neříkej. Víš… je to moje vina. Myslím to že jsi tu."
"huh?" stále nechápu jak to myslí. Vypadá ještě snad nervózněji než já.
"Víš…no prostě… chodíme spolu." Vymáčkl se a já si musel znova nasadit bradu ze země zpátky.
"Cože? Jak jsi k tomu přišel?"
"NO… ztratil jsi paměť. Nepamatuješ si pár posledních událostí no."
"Například?"
"No… miluju tě. Chodíme spolu. Lukáš umřel, máme další dva kluky v partě a já jsem je včera večer nachytal, jak to u nás doma dělají na kuchyňským stole. Benji se naštval a bastr se po mě začal sápat. Pak jsi se tam objevil ty a udělal jsi ukvapený závěr a spadl jsi ze schodů. Máš otřes mozku."
"To není možný!!! Lukáš?!"
"Jo. Je to tak. Jak se cítíš?" zeptal se starostlivě. Místo odpovědi jsem mu vlepil obrovskou pusu. Snad si nedělal srandu že spolu chodíme.
"Technický dotaz… spali jsme už spolu?"
"Jo."
"Kolikrát?"
"Jednou."
"Jak dlouho spolu chodíme?"
"Přesně je to dnes 20 dní."
"Jen tak krátce?"
"No…"
"Počkat… musíš mi být nevěrný!" vyhrkl jsem. Oněměl.
"C..co? Miluju tě! Jsi pro mě jediná bytost na světě!"
"To nejsi ty. Ty jsi vždycky chladný a na nikoho nebereš ohled. Řídíš se heslem nejsilnější přežije a vázat se je největší blbost na světě…"
"Pššt." přerušil mě.
"Změnil jsem se. Za to můžeš ty takže co sis nadrobil, to si sníš."
"Ach bože. A zbylo něco z toho týpka co jsem miloval?"
"Miloval? Ty už mě nemáš rád? No zbylo mi velké ego."
"Víš… nevím jak ti to říct, ale moc jsi změkl."
"Nezměkl! Jsem jen zamilovaný!"
"Představoval jsem si to jinak."
"Jak to myslíš?"
"Je konec."
"Cože?"
"Promiň, ale… nejsi takový, jaký jsem si myslel, že jsi."
"Takže ty jsi doopravdy taková svině? Zklamal jsi mě Paule." Řekl se slzami v očích a odešel pryč. Slyšel jsem jen hlasité prásknutí dveřmi. Vážně se hodně změnil. Nevydržel bych to s ním. Nejsem svině! Ale co si to namlouvám, miluje mě, to jde vidět a já ho tak sprostě odkopl. Jsem hajzl…
 


Komentáře

1 Animka Animka | E-mail | Web | 12. září 2010 v 9:40 | Reagovat

pěkný

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama