Červen 2010



4.část - sbohem

26. června 2010 v 21:57
Mihato stál před dveřmi s pozlaceným číslem 111. Byly mohutné a celé ze dřeva. stejné jako ostatní, ale přezto jiné. Vydávali takový divný dojem. Vnášeli do tohoto domu jakousi zlou sílu, magii nebo snad temnost? Chlapec si to neuměl vysvětlit. Chytl za kliku. Byla toková... jak to říct... kluzká. Když se podíval na dlaň, stékala mu po ní krev. Najednou začala taky proudit po klice a když je první kapka dotkla země, dveře se naráz otevřeli a Mihata vtáhl dovnitř obrovský závan. Dveře se zabouchly. po krvy nebyly žádné stopy. Jako by se tu v postedních 5 sekudách nic nestalo.
"Mihato?" zvolala ustrašená Kira. Věděla že tam šel. "MIhato!!!" zakřičela a do očí s jí vlinuli slzy. Spadla na schody a brečela. "Proč jsi tam chodil ty blázne! Měla jsem ti to zakázat. je to moje vina."
vyčítala si to.

"Už dlouho sem nikdo nepřišel. Všichni se báli, protože vědí, že je tu čeká jenom smrt." slyšel mihato rozplývající se hlasy. Byla tu tma. Neviděl ani na krok a pak si vzpoměl na první lekci. Všechnu sílu soustřeli na pouhé dvě místa z celého těla. Do očí. Náhle je otevřel a viděl ženu. seděla v křesle. byla to normální místnost. něco jako obývák, ale byla strašidelná.
"A co můj děda?" zaptal se plný opovržení ale i strachu.
"Ach... starý dobrý šinigami. To byl chlap, na kterého se nezapomíná. Jsem si jistá, že by jsi ho chtěl poznat. Jak se jmenuješ mladý muži?" zaptala se ho žena a kývla rukou k druhému křeslu. Mihato si sedla, ale těsně nad ním uviděl, že je to jen optický klam. Žádné křeslo tam nebylo. Byla to studna. Otevřená studna. Ani nechtěl vědět, kolik lidí tam už spadlo. "Radši postojím." zakřenil se.
"Nejsi blbý. Tak tedy. Tvůj děda je tam za těmi dveřmi. Ale musím tě varovat. Dokonce i jeho syn nepřežil setkání s ním. jinak je to velmi dobrá chlap." zasnila se žena.
"No jasně. Přímo k nakousnutí." opět se zakřenil.
"NO tak už běž!"
"Ne."
"Proč?" zeptala se zvědavě.
ůNemíním přijít o život."
"Tak ho strávíš taky se mnou."
"Gulp." polkl na sucho Mihato a rrozešel se ke dveřím. cestou se pozorně díval na podla i na věci, které by mu mohli ublížit včetně té záhadné ženy. šel až ke dveřím, otevřel je a ......... "Mihato vztávej!" slyšel a otevřel oči. To byl jen sen? byl zmatený. "Mihato!" probouzel ho otec.
"Ach... co je?"
"Dnes máš jít k novému učiteli." řekl.
"Ach jo." vzdychl si a šel se obléct.

Mihato šel po chodníku a najednou málem vrazil do chlápka, který mu někoho strašně připomínal.
"Zklamal si." zamumlal výhružně, když se minuli.
"Lorene!" utíkal k němu, ale ten jen zmizel v oblaku kouře. Teprve teď si uvědomil, že ho ani Kiru už neuvidí. Takže to nebyl jen obyčejný sen. Vždyť.... já Kiru miluji. Proč jsem tam chodil! sesypal se na chodník. Pak už nevím co bylo dál, ale byl tam hodně dlouho.

THE END

A je to zase za náma!

25. června 2010 v 20:25 | Mika |  RUBISH, aneb co se jinam nevlezlo
Tak lidi, už je zase konec školního roku. Aspoň pro žáky naší školy XD . Je to super mít další školní rok za sebou, ale taky mě to štve. Neuvidím se s Kuroi a s dalšíma kámoškama ze třídy co dojíždí pěkně dlouho. Je to na prd a zároveň super T_T . No, jen vám chci ještě popřát super prázdniny a ať si je pořádně užijete! ;)


6-Kdessing

23. června 2010 v 18:26 Když blog změní image...
Název: Vampire´s  Morgue
Spokojenost: Kuroi: 300%
                      Mika:  250%
Náhled:

fhzjkgh

Síla mocných 2

23. června 2010 v 12:58
Yuuki seděla ve školní lavici. Měla hlavu položenou v dlaních a přemýšlela o Zerovi a Kuranovi. Vážně se  chová jako malá holka?
"Yuuki? Dáváš pozor?"
"Huh? Ach... ano. Při vašich hodinách nejde myslet na nic jiného než na výklad." uculovala se. Učitel povytáhl obočí a pak se jen usmál "Nemysli si že lichotkama si spravíš tu čtverku z metematiky." uvedl ji na pravozu míru a začal dál něco vykládat o aeromechanice. Po zkončení výuky se šla Yuuki vypovídat své kamarádce, která by měla být na koleji. Běžela celou cestu. vletěla do bytu pro dvě osoby a na jejím místě se povalovala nějaká černovlasá dívka.
"Nespletla sis náhodou pokoj?" zeptala se.
"Cože?" zeptala se s tázavým výrazem ve tváři své bývalé spolubydlíci.
"Yuuki, no víš..." posadila ji na postel "oni tě přeřadili na křesťanskou školu."
"He?" nechtěla tomu uvěřit.
"Prostě máš tam sbalený kufry a tradá do centra města na církevní školu. Bye bye." řekla celkem naštvaně ta černovlasá dívka a znovu sebou praštila o postel.
"Jak mi to Kuran mohl udělat?"
"To vážně netuším." mprohlásila ironicky černovláska, zatím co yuuki odnášela kufry zuřivým krokem.
Než se vzpamatovala, zabouchla za ní dveře.
"Tak a je klid.ů slyšela zpozadveří.
"Ale Kuran říkal abychom jí to vysvětlili JEMNĚ."
"Aha. Taky si říkám, že jsem byla až moc měká. Měla jsem přitvrdit, že?"
"Ach bože..."
Yuuki se vhrnuli slzy do očí. Ale aspoň malá naděje svitla, když uviděla Zera.
"Zero!" zakřičela přez celou chodbu.
"Ježišmarjá! zas to chce brečet." obrátil se a utíkal pryč. Yuuki měla v náričí plyšového medvídka a tak si do něj položila tvář.

"Zero! Neměl jsi tu být už před deseti minutama?!" zlobil se Aidou.
"Nepřeháněj." mávl rukou a než se nadál, už byl přitlačen ke zdi a držen pevně za límec uniformy.
"Ty víš, že mám ohodně větší sílu než ty, viď? A nechtěl by jsi zemřít v mém obětí, že?"
"Stačí, že mě tvé nesnesitelné úchylné ruce drží na různých místech." pomyslel si Zero, ale nahlas to neřekl.
"Nezapomeň na naši dohodu, ano?"
"Ale já jsem na nic nepřísáhl."
"Ano, vím. Byl to rozkaz, ale pro můj lepší pocit...Víš, vlastně jsem si s tebou chtěl promluvit. CO JSI MĚL S YUUKI?!" křičel mu naštvaně do obličeje.
"áá! ty jsi mě slyšel?!" vykřikl překvapeně Zero a chtěl Aidovi uniknout, protože hrozilo nebezpečí, že na něj při sexu nebude brát ohledy a dobře věděl, jak ho to bude bolet.
"No víc nahlas už jsi to říct nemohl." přitakal
"NO... jednou při ukončení školního roku jsem se s ní vyspal."
"Cože?!"
"U tebe."
"Cože?!"
"POd postelí."
"Cože?!"
"Celou noc..."
"Cože?! Tak to jsi pos*al mladý muži." zapíchl mu do hrudníku prst. "se mnou to děláš maximálně dvě hodiny! Víš jak je to málo?!" stěžoval si a Zero si to u něj chtěl spravit.
"No řekněmě, že jsi až příliš dobře vyvinutý." plácl ho po kulkách.
"Hehe." usmál se jako největší slizoun a pohodil Zera na postel."ty mě ale umíš svést."
"Já vždycky. znám tě jako svý ..... papuče?" podíval se zvědavě na nohu, kde se leskla plyšová papuč s králíkem. Aidou ho pořád líbal na krku. Vyslekl se a rozepl zerovi košili a džíny. Líbal po pořád níž až pod pupík. Pak se zastali a otočil ho na břicho. Donutil ho, ať si klekne a rukama se drží okraje postele."Uvolni se jinak se mi tam nevlezer!" poručil mu a Zero ho poslechl. S obavami a očekávanou bolestí čekal, když ho přestane trápit a konečně dodělá to, co začal. Cítil jak do něj pomalu vniká a obrovský tlak. Nevydržel to. prostě musel křičet. V tom se otevřeli dveře dokořán. Stál tam Kuran a zíral udioveně na Aidoua.
"Co si myslíš, že děláš?!" nadával Aidou. Kuran bezeslova vzal Zera za vlasy a táhl ho s sebou pryč. Aidou seděl na posteli rudý vzteky, ale zároveň si uvědomoval, jaký je to trapas.
Kuran vlekl polonahého Zera do svého pokoje a tam jej hodil na postel. Sedl si do křesla, zapálil si doutník a čekal. Po pěti minutách to típl, vstal a vrazil Zerovi facku.
"Ty děvko! Já se snažím už dva roky tě ostat do postele a ty to děláš s Aidem?!" křičel a odplivl si. Zero se na něj šokovaně díval.
"Ale já myslel, že chcete Yuuki."
"S holkou je v posteli nuda. Když ji odpaníš, bude ti vřískat a sténat. Když to klukovi narveš do řiti.... je to krásný pocit. Jenom škoda, že pod tím tlakem ti málem hodí grcku." lehl si na postel, zal si ruce za hlavu a přemýšlel. Zero se na něj díval a po chvíli se na něho začal pomalu sápat. Dával mu pusinky po břichu až se pomalu dostával ke Kuranovým ústům. KUranovi naskočila husí kůže. Zastavil ho dřív, než se dostal k jeho rtům. "Už jsi někdy byl nahoře?" zeptal se zvědavě. Zero jenom sklopikl oči a odsedl si. "Ty jsi děvka." řekl uznale Kuran a odešel pryč. Zero tam seděl a nevěděl, co si má myslet. Najdnou ho něco napadlo. Utíkal za Aidem, který tam pořád seděl. "Skočíme na to?" zetal se ho ve dveřích, celý udýchaný. Aido se na něj jen zvědavě podíval. Jsem nahoře. Skočil na něj. Aido se chtěl bránit, ale .... vlastně ani nechtěl.


"Ach, he, uf.... Třikrát po sobě... zero... já tě asi zabiju!"
"Bylo o lepší?" zeptal se.
"Šlo to." odpověděl Aidou udáchaně.
"Jenom? Tak ještě raz." řekl a otočil Aida zase na břicho.
"Neee!!!! Au! To bolí! Áááá!" křičel Aido ale nebylo mu pomoci. Když konečně odsouhlasil, že je Zero opravdu dobrý, vyhnal ho ven a šel houpavým krokem a se sténáním pro led.
"A to si vem, že ty ho máš o tři cenťáky většího." otevřel dveře Zero, ale na uvítanou po něm hodim Aido talířek.

DBSK

21. června 2010 v 16:52 Audio Video
Od téhle skupiny jsem si zamilovala jednu naprosto parádní písničku, která nese jméno Purple Line a našla jsem ji díky Keiko, která měla na svém blogu video, ve kterém byla tato písnička.



Síla mocných 1

20. června 2010 v 20:42
V pokoji v dívčí koleji seděla na parapetu drobná hnědovlasá dívka. Jmenovala se Yuki. Byla chladná noc a ona se dívala kamsi do dálky a přemýšlela. Občas šlo z ostatních pokojů slyšet chichotání a pištění ostatních dívek, ale ani to Yuki nevyrušilo.
"Yuki. Jsi v pořádku??" zeptala se jí její spolubydlící.
"Jo. Je mi fajn. Jen pořád musím myslet na Kanameho. Ten hajzlik mi prostě nejde vyhnad z hlavy a to už od mých pěti let. Chová se jako můj ochránce a dokonce kvůli mě zachránil život i Zerovi!"
"Chápu. Můžu se ti s něčím svěřit?" zeptala se jí spolubydlící trochu nejistě.
"Že vůbec váháš." kývla radostně Yuki.
"Poslední dobu mám z lidí v Noční třídě strach. Dneska jsem se řízla o papír do prstu, když jsem si venku zapisovala do deníčku moje zážittky a hned na to přiklusal Idol a ránu mi ošetřil."
"Huh? Aidou-senpai?! Tak to tě asi má rád." mrkla na ni. Nic jiného si nepřála, než zbavit se svojí vlezlé spolubydlící.
"Ale proč je škola rozdělená na Denní a Noční třídu? Tobě to nevrtá hlavou?"
"Asi protože jsou to upíři ty blbá!!!" zakřičela v duchu, ale nahlas to neřekla. "Nevím. Třeba ti z noční třídy mají poruchy spánku a tak aby tu nedělali binec, tak se to rozdělilo." zavtipkovala. Bylo jí až moc jasné, že kdyby nad tím zrovna ona dlouho přemýšlela, určitě by zjistila, co jsou zač. A hlavně co je zač Zero.
"Ha ha... no, ale možné to je."
"Hm... už asi půjdu spát. Dobrou."
"Dobrou." zalehly si pod deky a usnuly.


"Ehm...nnn..emh..." probouzela se Yuuki a když konečně otevřela oči, těsně vedle jejího obličeje na ni civěl Kuran. "ÁÁá! Ty jsi mě ale viděsil!"
"Huh? promiň" omlouval se na nečekanou reakci.
"Ach, to je dobré." spustila si hlavu do dlaní. Její krátké vlasy jí spadly do tváře a tak se jí odkrylo další kousnutí. Upíří kousnutí. Kuran ji pevně vzal za krk a cukl s ní."
"Au! to bolí!" stěžovala si.
"Kdo ti to udělal?!"
"Nikdo!"
"Yuuki...."
"Ne! On to nebyl! Přísahám!"
"Nevěřím ti. Jsi jím tak zaslepená!"
"To teda nejsem. Nech mě být!" odstrřila ho. Kuran překvapeně seděl na posteli a půl minuty se na ni upřeně díval. Náhle se zvedl, zakřupal klouby na prstech a chystal se k odchodu.
"Já toho hajzla zabiju!" řekl výhružně a vydal se směrem k pokoji, kde byl Zero.
"Ne! Počkej! Zero to nebyl!"
"A jak ti mám věřit?"
"Byl to..."
"NO..."
"já ti to nemůžu říct."
"Proč?! Yuuki ksakru neštvi mě!"
"Tak fajn tak fajn! Byl to... eh... Hanabusa Aidou."
"Cože?!!! Už zase?! Já ho přetrhnu jak hada!"
"Ne! počkej! Nezdá se ti něco divného?"
"Co?"
"No stojíme před Zerovým pokojem. Křičíme a Zero by už dávno vyšel."
"Třeba spí."
"Věř mi, ten nespí skoro nikdy."
"Tak já se tam zajdu podívat. Zero?" zaklepal na dveře a vstoupil dovnitř. "si tu?"
"Není tam, že?"
"Není. Ale kde ksakru je?"


"Aidou, prosím... ne!" sténal Zero v Hanabusově obětí. Aidou mu něžně přejel jazykem po krku a dráždil ho svými ostrými zuby.Pohodil Zera na postel a začal ho hladově líbat po tváři. Zero byl oddaný. Strašně se červenal.
"Aidou! Co to sakra děláš?!" vletěl do dveří Kuran.
"Eh... Kurane. No já tady..."
"Víš že pít krev je tu zakázané!" křičel na něj. Aidou si oddychl.
"Ano. Slibuji, že už se to víckrát nestane."
"Co tady dělá Zero?!" zlobil se
"No... on za mnou přišel."
"Zero, víš že je velmi nebezpečné se potulovat v Noční třídě? Že ano?"
"Ano." sklonil hlavu.
"Nemáš být náhodou na hodině?"
"Ale Yuuki taky!"
"Huh? Yuuki, ty si tu?" otočil se Kuran.
"Heh... já jsem šla jen hledat Zera." uculila se.
"Běžte oba dva na hodinu!" rozzlobil se. Odešli a Kuran si sedla k Idolovi na postel. "je toho na mě nějak moc."
Aidou povytáhl obočí a pousmál se. "uvolni se." poručil mu a začal mu masírovat krk. Kuran ucítil jeho dech na svém krku a hned se probral.
"Hele! Víš co, Radši půjdu pryč." řekla a odešel. Aidou seděl sklamaně na posteli.
"A zase nic nebude."


Yuuki šla mlčky vedle Zera a její zvědavý pohled každým okamžikem směřoval na Zera.
"Co je?" zeptal se nervózně.
"Co jsi dělal u Idola?" přimáčkla ho ke zdi a roztžitě do něj jemě bušila pěstmi jako malé dítě."někdy bych vážně chtěla vědět, jak je to mezi tebou, mnou, Kuranem a Aidem."
"no ta já taky." řekl a vysmekl se jí. šel mlčky dál. yuuki se za ním dívala a po pár metrech utíkala za ním. "Co je mezi tebou a Aidem?!" skočila mu na záda.
"Yuuki! Chováš se jako malá holka!" vyčetl jí "řekli jsme, že i přes to, co se mezi námi tu noc stalo budeme jen nejlepší kamarádi a ty mi tu málem samou žárlivostí rozporcuješ hrudník, když mě vidíš s někým jiným v posteli!"
"Takže on ti nechtěl vysát krev?" skoro se rozbreřela.
"Ne! Yuuki, já ti to teď opravdu nechci vysvětlovat."
"Proč ne?!"
"Nechce se mi o tom mluvit."
"Jo tak pánovi se nechce. A lorde, nechtěl byste jít třeba za školu když se vám tak nechce?!"
řekla ironickým hlasem.
"No,... to není špatný nápad." zastavil se a zauvažoval.
"Ty pitomče!" praštila ho.
"Yuuki! Uklidni se!" zatřásl s ní.
"Ty mě nemáš rád!" stěžovala si.
"Mám, ale já nejsem tvůj kluk! Přestaň mě furt obtěžovat!"zakřičel ale netušil, že je vzpovzdálí sleduje Kuran. Yuuki začala brečet.
"Zase po mě křičíš!"
"Yuuki! Já už toho mám dost! Přestaň se chovat jako moje matka! Běž si za Kuranem ty vlezdoprdelko! Ty myslíš, že nevidím, jak se k němu pořád vtíráš?! Ach bože, jak jsem se s tebou mohl vyspat." s těmito slovy chtěl odejít.
"Zero!" zavolal na něj Kuran
"Co je?!"otočil se naštvaně.
"Takhle se s ní bavit nebudeš."
"jsi snad její bodygard?"
"Cože?" nechápal.
"jsi strašně upjatý. Až trošku začneš vnímat, jak otravně se Yuuki chová, tak se potom teprve budeme bavit!"
"BuĎ ticho!" zakřičela Yuuki.
"Yuuki, já to ale poslední dobou taky sleduju. Vážně se chováš jako malé dítě. Jsi srašně dětinská a hrozná citlivka. Taky vtěrka a..." chtěl to všechno vyjmenovat, ale když se podíval do jejích ubrečených psích očí, udělalo se mu špatně. "Měla bys jít na křesŤANkou školu." s těmito slovy odešel. Yuuki chtěla najít oporu u Zera.
"Nezkoušej to. Je ti snad devět proboha?" znechuceně odešel zpátky do Noční třídy.

Song

20. června 2010 v 18:33 RUBISH, aneb co se jinam nevlezlo
Tak to je snad nejlepší song od českého DJ Katcha :-P Asi jsem se sdo té písničky zamilovala :-D
Ano, vím, že tady tento druh moc nemusíte, ale mě se strašně líbí. momochodem je to DnB a jmenuje se to DJ Katcha - Live at Matrix. ♥♥♥♥ :-* Vaše Kuroi


Supr picty

19. června 2010 v 16:21 | Mika |  Svaté obrázky internetu
Posuďte sami↓

5.MDessign

19. června 2010 v 10:03 Když blog změní image...
Další dess, tentokrát s anime K-ON. Doufám, že se vám líbí.

Název: Music is Number One
Spokojenost: Mika: 300%
Kuroi: 350%

Náhled:

Ouran high school host club

18. června 2010 v 19:08 | Mika |  Svaté obrázky internetu
Ahoj lidi, dávám vám sem nějaké ty picty tohohle super srandovního anime! Tak prosím pod perex ↓


Od Sory

16. června 2010 v 20:40 Pro nás
Mockrát děkujem Soro, diplomek je super a my jsme rádi, že máme další super SBénko. Tak tady je diplomek:


Pro Soru

16. června 2010 v 16:56 Pro vás
Tak tu máme další SBenko, Soru. Chtěla bych se jí předem omluvit, že ji dávám diplomek až teď, ale na počítač jsem se dostala až dnes. Tak tady máš diplomek od nás:


Verity Show - kanohamaru vs tsunade

15. června 2010 v 21:12 Kouzelná rubrika "ÚSMĚVŮ"
M: moderátor
D: diváci
K: konohamaru
T: tsunade

M: ano a je tu třetí díl naší oblíbené verity show! Všechny vás tu vítám. Jak už jsem řekl v minulém díle, dnes se budeme zabývat vztahem mezi pátou hokage a to tsunade a druhým narutem a sice Konohamaruem. Tsunade přišla elegantním krokem a mávala diváků. Konohamaru se objevil v rudých lodičkách na jehlovém podpatku a vrávoravě usedl na křeslo.
M: Ano jak už jsem řekl, Konohamaru jde opravdu v Narutových stopách.
D: smích
M: Tak Tsunade. Jste ráda že je Konohamaru vnuk vašeho předchůdce?
T: NO když už to musí být. ušklíbla se a hodila kyselý pohled na ubohého chlapce.
K: dělá psí oči a chce brečet
M: dobře a konohamaru, co říkáš na tsunadinu postavu?
K: no na to že je to stará babka... přiletí mu první rána.... au! jefakt dobře vyvynutá... přiletí druhá rána...ale nikdy bych si netipl, že mají padesátiletý žanský takovou sílu...přiletí třetí a konečná rána.
M: myslím, že budeme pokračovat za chvíli, až přestane konohamaruovi téct z nosu krev.
.
.
.
PÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍÍP
.
.
.
M. Vážení diváci. Nadešel čas bleskových otázek a odpovědí. Tsunade, pět otázek, na každou máte pět sekund. Myslíte, že se konohamaru stane hokagem?
T: tak to asi až bude listová zničená a aspoň 10 metrů v podzemí a i kdyby ne a on se měl stát hokagem, tak si stejně přeji tu první možnost.
M: Zajímavé. Co z jeho čiností bylo jen pro vás a byla to ta největší rána?
T: no tak buď ta čtyřmetrová hrouda hlíny, když zkoušel, jaký mám reflexi a nebo když mi vypotřeboval všechny lahvičky s omlazovacím lektvarem.
M: :-D a co vás potěšilo, když jste byla s ním?
T: no já mám rexlefi dost dobrý a tak jsem tu hroudu rozbořila pěstí a ty metrový kusy spadly přímo na něj.
M: jak je konohamaru velký?
T: copak já ho můžu vidět přez moje prsa?
M: Aha a aspoň tip?
T: no když ho praštím tak opuchne a je stejně velký jak já, tak nevím.
M: vidím, že ho vnímáte zajímavě. a teď ke konohamaruovi. Jakou má Tsunade velikost prsou? moderátorovi přiletí rána pěstí.
K: myslím, že taková neexistuje. to bysme se nedopočítali.
M: a velikost kalhotek? kopanec do rozhroku
T: nejste nějaký úchylný?!
M: pardon! ale odpověd chci slyšet!
K: no to jsem si nezapamatoval, protože jsem si myslel, že velikostně očíslovaný padák neexistuje.
M: :-D je vůbec nějaká věc, která by tsunade opravdu vyděsila?
K: jo. chytání ryb dinamitem. to znám z praxe.
M: vyděl jsi někdy tsunade jezdit na koni?
K: ne, jenom na oslovi a toho dělal Iruka.
M: poslední otázka... jaké má tsunade oči?
K: hnědé.
M: dobře. a závěrečný verdikt zní takto... jste dokonalá dvojka! Tsunade Konohamara skoro furt nemůže vystát, ale bez něj by tu byla nuda a byla by smutná. Bere ho jako svého praštěného syna. Konohamaru obdivuje tsunade a chce se s ní bavit. Hledá příležitost, aby ji rozesmál a prostě odreagoval. Jste dobrý tým! Příštím párem v této show bude Ino a Karin. Tak se těšte. Loučím se s vámi!

Já v anime

9. června 2010 v 22:34 RUBISH, aneb co se jinam nevlezlo
Jak vypadám v anime? Asi takhle. Jak vypadáte vy? Objednejte si svou anime podobu zde.

Tak takhle vypadám:

Kuroi - řetězák

9. června 2010 v 13:41 RUBISH, aneb co se jinam nevlezlo
Tak jsem se opičila po našem Sbéčku. Doufám, že mi to odpustí, ale tady toto se mi hodně líbí


Sedm věcí, které máš v tašce:
papírky, taháčky, zapalovač, učení, pouzdro, peněženka a jízdenky  

Šest věcí, kterými se uklidňuješ:
hudba, navážet se do někoho, televize, počítač, byt venku a dál už mě nic nenapadá. Já jsem hoková "klidná" duše :-D
Pět oblíbených druhů ovoce :
mango, jahody, čerešně, blumy a hrušky
Co máš teď na sobě :
čebrený triko na ramínka, červený, černý a barevný náramky ( ty první dva sou obojky na štěňata :-) a ryflový třičtvrťáky
O čem teď přemýšlíš:
o jednom klukovi :-D ( jak bych ho zabila)

Kde je tvůj mobil:
počítám že někde na dně moře. můj malej vrácha mi ho spláchl do záchodu :-D
Kde obvykle spíš:
? huh? v posteli????
Jakou poslední věc jsi jedla:
oběd

Jakého máš mobilního operátora:
T-mobile

Který film jsi viděla naposledy:
že by rychle a zběsile tokyjská jízda?

Kdy sis naposledy holila nohy:
včera ;-) žádnej jungle nebude! :-D

Cos dělala dnes ráno v osm hodin:
snažila se pochopit, co mi leontýna vykládá

Znáš slova své oblíbené písničky:
ne

Kolik odlišných nápojů jsi dneska pila:
2

Kterou jednu věc bys chtěla na sobě změnit:
postavu, proč?
Kdy naposledy jsi byla zraněná:
někdy v říjnu sem si zlomila ruku. ale stálo to za to. s doktorama se dá dobře kecat :-)

Co máš dělat v plánu v pátek večer:
sedět u komplu

Je něco, co tě hodně naštve:
blbý lidi jako nejmenovaná helena, barbíny a šamponci

Jakou zmrzlinu máš nejraději:
jahodováááá

Už jsi někdy byla na večírku nahá?
nestraš

Jméno člověka, který ti teď chybí:
říká se mi to s těžkým srdcem, ozzy :-D

Máš jméno podle prarodičů:
nn

Kdo tě miluje:
jak já to mám vědět?

Už jsi někdy něco zlomila:
wochou ano!

Byla bys raději klukem nebo holkou:
kluk, jak jinak

Kdo z tvého okolí je nejvíce zkažený:
těch je hodně tak třeba ozzy, dafy, marina, možná aj blažek, co já vím. no a aj já

Vyhrát deset milionů nebo pravou lásku:
deset miliónů

Sex v kostele:
to zní zajímavě :-D ne v kostele ne.

kluka nebo holku:
Kluka!!

Chodila bys někdy s starším nebo mladším:
starším max o 5 let nebo stejně starým

Oblíbené jídlo:
nemám

Máš doma porno:
já? taková slušná holka?

Máš narozeniny o prázdninách:
ou nou

Už můžeš volit:
ou nou

Byl někdo ve tvém okolí ve válce:
ti co žijí? ne.

Jsi vegetarián:
jop. já že veterán :-D ne, ale moc k tomu nechybí.

Bojíš se globálního oteplování:
ne proč?

Máš ráda lední medvědy:
tací mohutní, neohrabaní... kdyby byly punkeři tak možná :-D

Jakou písničku chceš zahrát na pohřbu:
šak on mi tam někdo něco namixuje. třeba DnB :-D

Už jsi něco měla se svým sousedem:
jo. společnou studnu :-D

Splnil se ti nějaký sen z dětství:
já sem dítě! :-P

Nosíš oblečení svého přítele:
nee

Spíš člověk do města nebo do přírody:
člověk do kapsy :-D  špíš takový jety. mám ráda hory a zimu.

Máš menší velikost bot než 36:
ne. 42

Jsi hodně zkažená:
zas tak moc né, ale někdy se neovládnu :-D

Balada na pár strunách

9. června 2010 v 11:41

"To je ten tajemný týpek od nás ze školy." slyšel šesnáctiletý hoch, když šel odlehlejší ulicí v Tokiu.
Na každém rohu slyšel, jak ho zaždý pomlouvá,  a když se zastavil, všichni najednou ztichli.
"Proč nosí ty brýle," slyšl v dáli. Hoch stále šel a šel, kam ho nohy zaevdli. Ovšem když procházel okolo velké vily, zafoukal vítr. Jeho černé vlasy se mu rozevlály a otočil se směrem k vile. V jednom pokoji se svítilo a ocitla se tam taková krásná jasná záře, která ho uchvátila. Záclony vlály ve větru a do této krásné chvíle, za kterou se musel i každý zločinec chytat za srdce, začala hrát krásná hudba. Silná, rytmická a tak strašně hluboká. Chlapec roztáhl ruce. Vtom vše přestalo, zhaslo světlo a slyšel už jen smích, jak si na něj lidi ukazují prstem a říkají, že je cvok. "Já vás naučím!" zuřil chlapec. Zahodil brýle a všichni při pohledu do jeho očí zakřičeli zděšením.

"Krásné ráno obyvatelé Tokya. Taky je vaše Kasashi-chan a vítá vás u našeho zpravodajství. Dnes večer, okolo desáté hodiny večer se nedaleko Tokyjské státní university našli mrtvoly osmi studentů. POdle toho, co nám řekli krimanalisti, je musel potkat strašlivý osud. BYly prý jakoby ožehnuté plameny a na některých místech dokonce i okousaní. Když jsme se zeptali pilicie, jestli mají na někoho podezření, odpověděli nám, že vyloučili jedno a to to nejnormálnější a nejběžnější kritérium. Byl to člověk. Takže se teď hledá nějaké tajemné zvíře. a co my víme, třeba je tu i jiný svět. Temný, tajemný a zlý a pomstychtivý."
"Bum" zazněl ostře zvuk pokládajícího hrnku na skleněný stůl do uší blondáka. Ten se jakoby probral z hypnózy a podíval se na svého otce.
"Co už si ti lidi nevymyslí, aby získali větší popularitu." zakritizoval si otec a vypl televizor. 
"Naruto! Máš dneska tu hodinu v hudebně ve škole, nebo ti zase odpadla." křičela na hocha jeho matka z kuchyně.
"Ano mami."
"Tak si zase nezapomeň smyčec."
"No vidíš to. Málem bych na něj zapomněl. Díky mami." řekl Naruto a odběhl po schodech nahoru do svého pokoje. Otevřel obrovský vak na hudební nástoj a vložil tam smyčec. PO dlouhém dumání nak otevřeným vakem pohladil svou basu, zapl zip a šel dolů.
"Tady máš svačinu. Dej si ji do barohu a utíkej. A nezapomeň na tu basu." domlouvala mu matka.
"MAmi... kolikrát ti mám říkat, že kdybych nesil basu na zádech tak mi v nejlepším případě rupnou záda a nebo se mi utrhnou poutka. Ten smyčec je taky pomalu větší jak já!" vysvětloval.
"Tak promiň no. Ale stejně..." chtěla to doříct, jenže jak zavadila o Narutův pohled, radši zmlkla.
"Mami..." řekl otráveně.
"Co tu stojíš? Já myslela že jsi už dávno ve škole!" zažertovala a plácla ho utěrkou. Naruto vyšel před dům a myslel na spoustu věcí. Myslel na mámu, tátu, potom na to, až mu bude třicet let, potom na smt svých rodičů, až se dostal k nynější záhadě a to co zabilo těch 8 neviných studentů.
"Au!" řekl celkem výrazně Naruto.
"Promiň" omluvil se mu kluk. "je ti něco?"
"Ne, dobrý. Jen jsem se lekl."
"Takže ok?"
"Jo." souhlasil NAruto. Ten týpek mu připadal zajímavý. Černé vlasy, brýle, modro-černé oblečení.
Dokonce šel i stejným směrem. Naruto se i přez svou lásku k hudbě vydal za ním. Celkem ho překvapilo, když se oba octli ve dveřích hudební učebny.
"Á. Vítejte." hlásil učitel.
"Dobrej den." řekl Naruto, vyčuhovajíc za hochem.
"Sasuke, posaď se tu." mávl rukou učitel k sedátku u bicích. "Naruto a ty si sedni na své místo."
Naruto se tedy usadil na židličku u překrásné dřevěné basy. Svůj pohled ale pořád upíral na Sasukeho.
"Naruto, toto je náš nový učeň."
"Náš?" podivil se Naruto
"No tvoje nadání je prostě úplně geniální." pochválil ho učitel.
"Teď chybí jen uznané "óóó"" zčervenal
"Tak ukaž svůj talent Sasukemu a zahraj nám něco." pobídl blonďáka. Naváhal a vzal do ruky smyčec, přiháhl si k sobě basu a začal hrát. Sasuke okamžitě poznal tu krásnou hudbu. Opět se začal zvedat vítr, ačkoliv okna i dveře byly zavřené. Dveře začaly duně víc a víc až nakonec ten krásný okamžik přerušil vchod pana ředitele do místnosti.
"Dobrý den." pozdravili sborově.
"Kakashi, nevíš kde bych našel Tsunade?" zeptal se ředitel Pein učitele.
"Myslím, že teď právě učí sedmáky výtvarku."
"Dobře. Díky."
"Není zač. Kde že jsme to přestali?"
"U pátého řádku."
"To stačí. Naruto, ty budeš dělat absolventský zkoušky, že?"
"Ano."
"Tak si slož nějakou pětiminutovou skladbu."
"Dobře." souhlasil Naruto.
"Sasuke, ty se teď naučíš základní věci. Naruto, ty jsi taky kdysi hrál na bicí. Dávej pozor, jestli neudělám chybu jo?"
"Dobře."

Sasuke stál před vilou a díval se do okna, kde slyšel hrát tu hudbu. Už věděl, že tam bydlel Naruto. Neuměl ale, a to je u něj zcela neobvyklé, vyvodit závěr, jaký vlastně Naruto je. Nikdy si u něj netipl správnou reakci. Jako by měl v sobě nějakou zvláštní sílu jako on. Vtom vykoukl z okna Naruto. "56,57,58,59, 60!!! Už tu stojíš hodinu!" křikl naruto a v ruce držel stopky. Sasuke zrudl.
"Nechceš jít dovnitř?"
optal se ho. Vzápětí mu hodil z druhého patra klíče od domu. Sasuke si odemkl a vkročil do vnitř. Nikdo tam nebyl. POuze vělký oblak černého kouře a silný zápach. "Ksakru Naruto! Ty vážně neumíš vařit!"
"Co?" ozvalo se zhora. Vzápětí se otevřely dveře a s nimi šlo slyšet varování. "Jestli sis tu upšouk... Ksakru moje keksi!" Naruto byl vmžiku dole a už všidě mydlili utěrkama. Sasuke dostal jako první rozum a tak otevřel okna a vypl troubu. Popadl Naruta za paži a odvlekl ho ven. "Au au au! To pálí!" křičel a když Sasuke odpělal ruku od jeho paže Naruto tam měl vypáílenou jeho dlaň
"Co to sakra je?" zhrozil se.
"Promiň-"
"Jak promiň. To sis mě označkoval. Ci si vlastně zač?"
"Proč tě to tolik zajímá?"
"Já... už od prvního okamžiku. No mod té doby co jsi stál před domem, ta písnička patřila jen tobě."
"Cože?"
"Miluju tě Sasuke. Nikdy bych tě nepodrazil."
"Jak ti můžu věřit? každý člověk v mém životě mě zklamal. Podrazil"
"Tak to tě nikdo nikdy nemiloval tak jako já."
"Co.. em..." Naruto ho začal líbat. Sasuke tohlew nikdy nezažil. jeho vnitřní síla začala proudit v celém těle a byla víc a víc žhavějčí.
"Naruto! Sasuke! Co tu děláte ksakru?" zaslechli učitele Kakashiho.
"To vás nemá co zajímat." odsekl sasuke.
"Nebuď drzí. Naruto de se mnou" popadl ho a táhl ho pryč.
"Sasuke! aU! NE! pOMOC!" Sasukeho popadla takvá zlost, jakou ještě nikdy nezažil.
"Kakashi!" zavolal a on se otočil. Jen po ho uviděl odhodil naruta do křoví a proměnil se v něco podobného, jako sasuke. V biju.
"Tys ukradl Narutovi Kyubiho!"
"Je moc slabí! Zabilo by ho to!"
"Naruto paří jen mě. Vždycky jsem ho miloval!"
"Děláš tu scému jak nějaká holka!" odplivl si Sasuke.  Zničeho nic se začal kácet k zemi a proměnil se zpět v člověka. Kakashi se po něm vrhl a zabil ho.
"Když tě nemůžu mít já, tak nikdo." prohlásil Kakashi nad Narutem a taky ho zabil. 

básnička + úvaha

7. června 2010 v 16:31 RUBISH, aneb co se jinam nevlezlo
Tak sem se nudila a udělala jsem tuhle básničku. kdyby něco, inspiroval mě ten... no... K.J. Erben

DÍTĚ
Dítě stálo na lavici
Křičelo, brečelo.
Matka vyvolává polednici
Aby jej sebralo.

"Vezmi si dítě!
Já jej nechci!
Vhoď jej do sítě
A odnes jej otci!

Nechť i on se stará
Nevěrník
Odnes mu jej
Za to dík .

"Volala jsi mě?
Slyšela jsem tvá slova,
Ale je to velké břémě.
Těžké jako olova."

"K čemu jsi mi, polednice
překročila jsi mé hranice.
Za tvou nevěru budeš pykati
A já na tvém hrobě zpívati."

Matka vzala onu sekeru
Rozčtvrtila tu megeru.
Do pytlů vložila kusy těla,
V lese je zahodila.

Všichni šťastní a spokojení zůstanou,
Tak, jako zůstane Polednice starou pannou.


A ještě je tu ta úvaha o životě. Ale je to jenom jeden atom z celého tělasa (já z té fyziky šílím!)

K čemu je vlastně život. Proč by to bez něj nešlo. Nikdo by tu přeci nežil a nikdo by nic necítil. Proč je každý jen jeden? Proč jsou všichni jedineční, ale i stejní? Život je plný otázek, na které mi nikdo nedokáže odpovědět. Proč když umíráte, uvědomíte si, kolik věci jste poznali a zjistili. Proč není paměť tak dokonalá? Je to hrůza. Debilní bůh! Měl tady zůstat sám. Myslím, že dobře věděl, že budeme čím dál tím víc moudřejší a sami se zničíme.
PS.: nic pro křesťany. Já sice na boha věřím, ale vidím ho v tom horším světle.
Proč bychom se museli držet nějakého řádu nebo podle nějakých pravidel? Proč si nejsme všichni rovni. Proč je to v některých zemích jinak než u vás v ČR? Život je boj, ale nikdo ho nevyhraje. Může si jen najít buď ušlapanou, lehčí, nebo krásnější cestu ke smrti.


Co pro vás chystám? takovou historku, kterou mi kdysi říkala moje mamka. Je krapet hororová a já jsem ji napsala do slohu a měla velký úpěch. Tak jen co mi ta zatracený učitelka vrátí ten papír, můžu vám jej naskenovat, ale psat se mi to fakt nechce :-D