Květen 2010

3.Mdessign

31. května 2010 v 9:57 Když blog změní image...
Název: Rose girl
Spokojenost: Mika: 200%
Kuroi: 100%

Náhled:

Prostě a jednoduše kawai

30. května 2010 v 22:01 Svaté obrázky internetu
Nápis už napovídá, takže se prosím pusťte do kochání, aspoň podle mě, krásných pictíků . Ještě jedna maličkost, ne na rúžové nejsem ujetá .

Od Keiko

28. května 2010 v 21:32 | Mika |  Pro nás
Tak máme tu už naše třetí SB, které bylo mým Sbečkem už na mém minulém blogu a je to to nejlepší SBečko na celým světě, opravdu, já nekecám . Dávám se diplomek jen od ní, protože od nás diplomek nechtěla, ale musím říct, že ten diplom je nádhernej a teď zase nekecám.

Pro Kami

28. května 2010 v 12:38 Pro vás
Tak blog.cz už je doufám v pohodě a já sem tedy dávám diplomek pro Kami. Doufám, že se ti bude líbit. Kdyby ne, není problém a já udělám jiný .


Od Kami

27. května 2010 v 19:35 | Mika, Kuroi |  Pro nás
Mockrát děkujeme, je krásnej!!!!


Verity Show - Neji x Lee

27. května 2010 v 15:30 Kouzelná rubrika "ÚSMĚVŮ"
Vysvětlivky:
M: moderátor
L: Lee
N: Neji
D: divák
Di: diváci


M: A jsme tu zase za poznáváním vztahů mezi anime človíčky. Já jsem Jarda Fašoun a hned po mém levém boku sedí Lee. A po mém pravém boku je usadil Neji. Takže dneska začneme trochu netradičně. Neji, kdy jste spolu naposled bojovali?
N: 22. května před třemi roky okolo třetí hodiny odpoledne.
M: wow. Co na to říká publikum?
Di: ty jo! tak to jo!
M: dobře, dobře. Lee, kdy si neji naposled čistil zuby?
N: hned po obědě a ještě si po párku v rohlíku dal žvýkačku.
M: Ty brďo. A teď na vás budou diváci střílet různé otázky. Pamatujte si, ale, že se nesmíte na jejich vztah zeptat přímo. Aha, támhle se někdo hlásí.
D: Já mám otázku pro Nejiho. Neji, měl si někdy na sobě oblečený leeův a Guyův kostým?
N: no... musím se přiznat že mimo natáčení ano. ale je to strašně pohodlně, ale jen škoda že je to moc uplé a tak se tam VŠECHNO rýsuje.
M: hahaha! Takže to znamená, že Lee ho nemá moc velkýho... no nic. Pardon za tuto nejapnou poznámku. Jdeme dál. Má někdo dotaz na leeho?
D: Ano já! Lee, viděla jsem, že máš na zádech tetování. Mohu se zeptat, co to je za vzor?
L: no to je přeci vzor, který má Neji na čele!
Di: húúú...wow...tak to jo...
M: ano ano a teď je na řadě náš pětisekundový výslech. všichni známe pravidla a jdeme na to! Neji... jakého tvaru jsou leeomi oči?
N: když se dívá na mě tak ve tvaru srdce s mírně červenou duhovkou a když sleduje všechno možné, má je kulaté a černě. Když se dívá do slunce má je šedé.
M: Oblíbeně jídlo?
N: sushi
M: má chlupy na hrudi?
N: myslíte ty jeho černé lana? ano.
M: oblíbená barva?
N: vojenská zelená ale i černá
M: tanec?
N lambada a břišní tance
Di: hahaha
M a teď lee. Jakou má neji gumičku ve vlasech?
L: podle toho, jakou má náladu, ale většinou tmavě modrou.
M: oblíbené pití?
L: saké
M: umí zpívat?
L: každý pátek v 16:05 MU začíná hodina operního zpěvu
M: tanec..
L: break dance
M: oblíbená země?
L: Chili
M: fajn. Myslím, že máte oba uspěšnost 200%. to je dojnásobek normálního počtu. Dejte si pusu vy dvě hrdličky. řekl a oba zrudli. No tak se nestyďte. Dobře. A tím končí náš druhý díl Verity shoew. Příště uvidíte Konohamara a bábi Tsunade.
Di: hahahachacha

Naruto lolity v podání kluků XD

26. května 2010 v 21:49 | Mika |  Svaté obrázky internetu
Je to krásnej a zároveň trošku vtipnej pict .

Mega ksichty XD

26. května 2010 v 21:47 | Mika |  Kouzelná rubrika "ÚSMĚVŮ"
Dávám sem obrázky s postavami z Naruta, na kterých mají postavy naprosto parádní ksichty .

Verity Show - Sasuke x Sakura

25. května 2010 v 14:44 Kouzelná rubrika "ÚSMĚVŮ"
Vysvětlivky:
M: moderátor
Sa: Sakura
Se: Sasuke
D: divák
Di: diváci

M: Vítejte v naší nové Verity Show aneb anime pravdy. Já jsem moderátor JArda Fašoun. Dneští díl se jmenuje Sasuke x Sakura. Budou tu mluvit o vztazích mezi sebou a zodpoví vám divákům i některé dotazy. Takže přivítejte Sasukeho!
Di: fíííí, písk, juchů!!! žblept!
Se: Děkuji. Přiběhl ladným klusem a cestou zakopával o kabely. Sedl si na křeslo, dal si nohu přez nohu a díval se, co bude dál.
M: Ano a teď příjde naše růžovovláska Sakura!
Di: juchů! Sakura je nejlepší!!!!
Sa: Děkuji ti Jerdo za uvedení. POhodila vlasy, švihla nimi moderátora do oka a usedla si na kraj křesla.
M: Nejdříve příjde kritika diváků. Takže. Co bych jim ze začátku vyčetl.... hm.... Sasuke, ty jsi byl na velké straně na záchodě viď?
Se: pozvedl obočí a zrudl. Proč se ptáš?
M: NOjen tak. Že se ti na botu přilepil toaletní papír. A kluci používají toaleťák jen když jsou na velké straně, viď?
Se: no...ehm....asi jo no. zašklebil se.
M: A teď k výslechu. Zkusíme uhádnout, jestli spolu chodíte doopravdy, nebo to jen předstíráte.
SE+Sa: zrudly
M: Sasuke, na každou z pěti otázek máš 5 vteřin. První otázka... jaké je Sakuřino nejoblíbenější jídlo?
Se: já
M: barva jejích očí
Se: hnědá
M: oblíbená barva
Se: černá
M: oblíbené zvíře
Se: mamut
M: oblíbené místo
Se: postel
M: fajn. Chceme slyšet názor publika.
DI: neuspěl! fůj! je rozmazlenej! křičeli jeden přez druhého
M: Sakuro teď ty. Platí pro tebe stejná pravidla. Takže... Sasukeho oblíbená hračka
Sa: kondom
M: Oblíbená barva
Sa:taková ta... no... taková jakou barvu má slunce no...
M: barva očí
Sa: černá
M: oblíbená zábava
Sa: sex
M: oblíbené pití
Sa: džus.
M: dobře to je vše. Názor publika.
Di: mlčí s otevřenými ústy.
M: Tak to by stačilo. Vztah mezi vámi je možná kamarádský z natáčení... ale jinak to mezi vámi není vážné. řekl a křesla odjela a oba spadly do díry v podlaze.
M: vážení diváci, to byl dnešní díl naší Verity Show. Doufáme, že se těšíte na přístí díl, kde na vás čeká Neji s Leem. Naschle!

2. Kdesing

24. května 2010 v 16:47 Když blog změní image...
Název: Freestyler
Spokojenost (do 200) : Kuroi: 160%
                                      Mika: 35%

Náhled:

vbmvb

Chceš?

23. května 2010 v 17:35 | Kuroi, Mika |  Chceš se s námi spřáhnout?
Chceš se s námi spřáhnout? Opravdu se chceš s přátelit s takovými mega-maximálně-démonsky-krutopřísnými Yaoistkami??? Fakt?! V tom případě VÍTEJTE V JÁMĚ PEKELNÉ! Už se stačí jen upsat ďáblu (formulář najdete o pár řádku dál)

1)Přezdívka
2)Adresa blogu
3)Diplom

Mimochodem, nespřátelujeme se s blogy, co mají jiné téma, než je anime, yaoi, shounen-ai nebo různé trhlé blogy.


Všech supermanů ostuda :D

23. května 2010 v 16:24 | Mika |  Kouzelná rubrika "ÚSMĚVŮ"
Zase sem přidávám něco jako svoji vymyšlenou show, vystřelte si z postav z Naruta. Tak prosím směle do čtení .

Všech růžových palic královna XD

23. května 2010 v 0:41 | Mika |  Kouzelná rubrika "ÚSMĚVŮ"
Čau lidi, konečně něco přidávám pro změnu já. Jen malá věc, já Sakuru moc v lásce nemám, takže kdo ji rád má, ať si to klidně přečte, ale komentáře typu že jsem blbá, když ji takhle urážím tu nechci. Díky za pochopení.

1. Mdessign

22. května 2010 v 14:30 Když blog změní image...
Název: Card boy
Spokojenost : Mika: 150%
Kuroi: 50%
Náhled:

3. část - tajemství dveří.

20. května 2010 v 18:25
Mihato spal na posteli. A teď bych se hádala. Mihato sice měl spát na posteli, ale nespal a ležel na zemi :-D. Převaloval se z jednoho boku za druhý bok, na břicho a pak na záda. Snažil se najít nějakou dobrou polohu, ve které by se mu dobře usnulo, ale ono to jaksi nešlo. Za dvě hodiny se posunul dobrých 5 metrů od okna až ke dveřím. "Mihato...spíš?" zavolala tiše Kira přez dveře a prudce je otevřela. "Pozo...AU!!!"
"Co je? Mihato, ty tu máš psa! Válí se tu na koberci, který vybírala přesně do tohodle psa moje máma!" nadávala.
"Tiše! To jsem já." zašeptal.
"Aha. Promiň. Co tu vlastně ležíš na podlaze?"
"A kde mám asi sehnat postel?!" zeptal se nakvašeně.
"No třeba v druhé části pokoje tam ze těmi dveřmi!" naštvala se Kira. Mihato doslova zrudl.
"Ale je tu tma." vymluvil se.
"Všude v domě je tma. Neučil tě náhodou otec techniku, aby jsi ve tmě mohl vidět."
"No to sice jo... počkat! Jakou techniku?"
"No že ... to bych ti musela ukázat."
"Ale já ve tmě vidím."
"No vidíš."
"No vidím no..."
"Ty ses musel naučit sám vidění ve tmě?" zeptala se vyjeveně.
"Jo." odvětil nabroušeně a dal si ruce vbok.
"Chudáčku. Ale existuje taková technika, po které budeš vidět hned a zžetelně. Jmenuje se to Pokato. To vezneš ruce, zavřeš jue v pěst., dáš kapánek před sebe a když řekneš pokato, rázem otevřeš dlaně. Jo a každá ruka zastupuje jedno oko. A to i v boji. Pokud budě používat jakoukoli techniku ohledně očí, uší, roukou nebo nohou, každá ruka zastupuje danou věc. Takže když uděláš pokato a pak ti někdo propíchne pravou dlaŇ, příjdeš o oko. Nebo když použiješ techniku nohou a někdo tě bodne třeba do loktu, začne ti krvácet koleno. Je to vždycky po té poslední technice. Ovšem tato nevýhoda mí svůj limit a to je 15 minut. Po patnásti minutách ti ruce nic nezastupují." dokončila teorii a když uviděla jeho zděšený výraz, začala se smát.
"Vypadáš teď, jako můj křeček, když jsem ho jako malá vhodila do vany."
"Teď nevím, jestli ten chudák jsem já, nebo ten křeček."
Kira se zamračila, prudce vstala a řekla. "Tak dobrou noc."
"Spíš dobrý ráno. Už je 5 hodin."
"Cože? Ach ne! A já mám mít dneska 30ti stránkovou prezentaci o Floridě. Ksakru."
"A to je to tak důležitý?"
"No, rozhodne se, jestli dostanu dvojku nebo trojku."
"Hups. A co studuješ?"
"Pedagogickou."
"Jaký obor?"
"MEtematikář, fyzikář, ale zahrnuje se mi do toho i zeměpis a biologie."
"Fyzika mě nikdy nebrala."
"Hele!"
"Taky bych nemohl opakovat tolik učiva a pak učit ty malý parchanty, co by si mě vůbec nevážili."
"Takže říkáš, že to dělám úplně zbytečně?!" zlobila se.
"Více méně."
"Ccc." pohodila si vlasy a odkráčela.
"Kruci... to se mi chce spat teprve až teď?" naštval se Mihato a usnul.

Mihato seděl nad křížovkou a nervózně okusoval konec propisky.
"Tady jsi!" zvalal šťastně Loren, až se nebohý žák lekl.
"Ty jsi mě našel?"
"JIstě. Chtěl bych ti dnes udělat volno. To víš. Když vypadám pořád tak mladě... není nad to být krásný "mladý" muž." máchal rukama. Když viděl Mihatův výraz, nahrbil se a řekl: "NO tak prostě jdu plnit pánské povinosti."
"Vy nemáte manželku?"
"Ne."
"Ale vždyť máte dceru."
"Řekněme, že jsem nebyl zas moc hodný chapík."
"Ana. A kde má teda Kira matku?"
"Její matka byla šlapka. Šlapala na této ulici a já jsem ji zbalil. Táhli jsme to tři měsíce, ale pak přišla s tím, že mě podvedla a má aids. Žili jsme spolu do Kiřiného půl roku, ale pak ji srazil náklaďák. Doslova ji oddělil hlavu od těla."
"Fuj.. eh to mě mrzí."
"Vˇždyt už je to stovky let."
"Ale i tak... po existovaly prostitudky i v 18 století?"
"Řeknu ti to asi tak. Není jen tenhle svět. Je jich celá řada. Zbývá si jen vybrat." s těmito slovy Loren odešel. Mihato tam jen stál a pomalu, ale jistě mu to začalo docházet.
"Kiro! Kiro!" volal a běžel k nmí do pokoje. Vtrhl dovnitř a nikdo tam nebyl. Teprve teď tsi uvědomil, že je Kira ve škole. "NO nic. Musím to udělat sám." řekl a běžel ke dveřím číslo 111.

2. část - Nesmtelní

19. května 2010 v 11:08
"To si snad děláte srandu!" Zavřískal Mihato, když se dozvěděl tu katosrofální zprávu (teda aspoň pro něj).
"Nedělám Mihato. Promiň mi to, ale po dobu zkoušek musíš zůstat v mém domě. Trajdej si tu jak chceš, ale říkám ti rovnou.... vživotě nevcházej do dveří s číslem 111."
"A to proč?"
"TO se dozvíš jedině, když tam vejdeš. Avšak... moc bych ti to neradil." zakřenil se učitel.
"MOhu se vás na něco zeptat?"
"Samozřejmě."
"Jak se jmenujete a kolik máte let?" zeptal se zvídavě a učitel se rozesmál.
"Jmenuji se Loren. Na kolik let vypadám?"
"NO... světlehnědé vlasy, černé oči, které nedokážou vyjádřit náladu, hubená postava, žádná vráska. To je divné."
"Jediný divný si tu ty." vyjel po něm nezvykle Loren.
"Eh... no tak vypadáte na 23 let."
"Ale kuš ty lichotníku," Mihato zčervenal "Spočítej si, kolik mi je doopravdy, když ti řeknu, že jsem začal učit tvého praprapradědu v mých 23 letech a on se díky tomu, že byl šinigami dožil dvojnásobku svého původního věku."
"JEjda... to mi kdysi říkal minulý učitel, tak před dvoumi měsíci, ale já ho neposlouchal. Co jsem vlastně v tu chvíli dělal?" zamyslel se. Loren se razmál a řekl: "Přemýšlej, je to tvá druhá zkouška."
"HEle, a kde mám pokoj!?" zavolal za ním Mihato, když odcházel nahoru po schodech do čtvrtého patra.
"Najdi si ho!" odvětil mu. V Mihatovi to vřelo. Ironickým hlasem opakoval jeho věty, co mu dnes řekl. "Tak počkat. Vím, že se měl děda šinigami dožít 70ti let. Což je dost. A když se dožil dvojnásobku...to je 140 let... To nemohl jen tak jezdit na kole po náměstí... jeho tělo by bylo úplně chatrné. Co dělal těch dalších 70 let? Jestli je strávil někde v nějaké mystické díře, nepasovalo by, že má šinigami ještě posmrtný život. To by nikdo neumřel."
"A nenapadlo tě někdy to, že by mohl někde existovat nástupce?" Ozval se za ním hlas. Stála tam dívka. Měla červené dlouhé vlasy.
"Kdo jsi?"
"Já? To bych se měla ptát spíš já tebe." řekla vičítavě.
"Cože?"
"Mě a mému otci patří tento dům."
"Otci? Ten psychicky ničící muž je tvůj otec?"
"Ano."
"Prozraď mi, kolik je mu let?"
"JO Tak ty zkládáš zkoušky," zasmála se a Mihato zklesl. "nemůžu ti to říct. Ale je tu taková možnost, že bych ti s tím mohla pomoct. TY ven nemůžeš, ale já ano, že?"
"Zajímavá myšlenka..."
"Ale moc se neraduj. Vždycky za pomoc něco chci."
"A to co."
"To se dozvíš."
"Jsi stejná tajnůstářka, jako tvůj otec!" vyčetl jí naštvaně.
"Sory cíťo." řekla ironicky a odešla s kupou knih v náručí do 1. patra.
"Ale je celkem hezká." řekl si Mihato a začal dál počítat.

                              Mihato

Kira- matashi



"Lorene! Lorene! Mám to!" vřískal po domě Mihato a pobíhal jako zplašená kobyla.
"Už to máš spočítané?"
"Ano. Je ti přesně 450 let!" řekl učenec a začal se smát. Ovšem do té doby, než mu to učitel uznal. "Ano. Máš pravdu. Letos nedávno jsem oslavil 450 narozeniny. A teď jenom tak pro zajímavost... když ti řeknu, že dceru jsem měl ve svých 25 letech... kolik jí je?"
"POčkat... to je.... 425 let! Eh... cože?! Taková stará koza!" řekl a hned na to na něj přiletěla od schodů knížka.
"Já ti dám starou kozu!"
"Kiro! Zalez zpátky!" rozkázal "Celkem mě udivuje, že tě to nijak nepřekvapuje."
"Vždyť já se s nesmrtelnýma lidma stýhávám často. To je úplně nomální. Hele tam je jeden, a taky tam a potom ještě večer vyju na měsíc s vlkodlakama." říkal a máchal rukama.
"Počkej, to myslíš vážně? Jsi chytřejší, než vypadáš. Ale je zajímavé, že já za něma chodím taky a nikdy jsem tě tam nedíval." zamyslel se Loren. Když uviděl Mihatův nevěřícký pohle a jeho cukající koutek, nasupil se a odkráčel pryč. MiHaro šel po prvního patra. Vzpoměl si, co mu říkal Loren. "Dveře s číslem 111...." pošeptal a chtěl se rozejít do levého křídla budovy.
"Věř mi. Nechceš vědět, co tam je." řekla Kira. Mihato sebou cukl a zavrávoral.
"Musíš mě tak lekat?!"
"Promiň, ale vážně... nechoď tam. Lidé kteří tam dřív vkročili, tak ošklivě zařvali. Všichni kromě mě, otce a šinigamiho. Můžeš tam vejít jedině, když složíš zkoušku."
"Takže je tam nějaká bestie?"
"DAlo by se to tak říct. Jestli budeš hodn, mohu ti něco říct podrobněji."
"Jo? A kdy?"
"To je jedno... Jdu spát. Dobrou." řekla a odešla.

Učitel

19. května 2010 v 8:19
"Tak ahoj! A Díky za svezení!" zavolal Mihato.
"Není zač. Tak zdarec." odpověděl mu řidič a odjel. Mihato stál před dveřmi obrovské vily, ve které bydlel jeho nový učitel. Mihato byl synem bohatého japonského šlechtice, který mu dopřával vzdělání na nejvyšší úrovni. Teď právě se chystal 15ti letý hoch navštívit svého nového učitele. Zaklepal klepadlem na dveře. Ozval se děsivý rámus a dveře se otevřely. "Vítám tě, MIhato. Já jsem Kirosa. PojĎ dál." řekl zhruba třicetiletý muž a vtáhl ho dovnitř.
"Tu je tma..." stěžoval si. LEkl se , když ho šísi velká ruka vhytla za rameno a tiše řekla "Tak si rozsviť" Mihato se div nepočůral strachy.  "Jak mám sakra vědět, kde je zapínač?!" řekl úskostlivě a zároveň celkem naštvaně. "To je tvůj 1. úkol. budeš tu tak dlouho, dokud si nerozsvítíš."
"Tak na to vám kašlu. Jdu pryč."
"Víš vůbec, kde jsou dveře?" zeptal se.
"A na co mi je tento úkol?"
"Já nejsem obyčejný učitel."
"Díky za informaci ale to už jsem si bohužel VŠIML!!!"
"Nebuď naštvaný." Mihata překvapilo, jak byl ten záhadný člověk klidný.
"Proč mi to děláte sakra?!"
"Chci tě naučit, aby jsi viděl ve tmě. Až si rozsvítíš, oči tě budou nesnesitelně bolet."
"Vidět ve tmě?"
"Ano, časem si na to oči zviknou."
"Tak to beru."
"Výborně." Učitel Mihata pustil a ten spadl na podlahu. Uslyšel kolem sebe kroky. Směřovaly daleko od něj. Najednou uviděl světlo a hned za ním práskly dveře. Byla zase tma. Mihato v duchu nadával svému otci, proč mu zajistil zrovna takového provokativního chlapa. Zvedl se, zavrávoral a spadl přímo na jakýsi stůl. "Au! Debilní učitel!" zakřičel a rozhlédl se okolo sebe. pomalu ale jistě se mu začali před očima rýsovat obrysy velkách předmětů. Viděl kde je skříň, viděl kde je pohovka a dokonce viděl i zrdcadlo a v něm sebe. Za ním byl obraz a dveře. Barvu nerozeznal. "To budu muset čekat asi hodinu, abych našel takový pidi zapínač!" zlobil se. Bloudil po pokoji a namáhal své oči tak, až ho za pár minut začali pálit. ZAvřel je a znovu otevřel. Už pomalu rozeznával i menší přeměty. "Hele! Tam je počítač." ukázal rukou před sebe. Rozeběhl se k němu. Jeho oči byly tak přizpůsobivé, že se dokázal vyhnout i pár nástrahám. Hýbl myší, aby se rozsvítila obrazovka, ale místo toho to zasjiskřilo a postupně slyšel, jak to v celém  domě praskalo. Za chvíli vešel do místnosti vysmátý učitel. Mihato čekal, co mu řekne. "Teda... měl jsem tu mnoho učenců, ale nikdo mi zatím za pouhých pět minut nevyhodil pojistky. Ovšem... obdivuji tvou snahu. Jsi velmi nadaný."
"Pro co?"
"To zjistíš, až projdeš zkouškami."
"Zkouškami?"
"Ano. musím zjistit, jestli jsi vůbec hoden toho, abych byl tvým učitelem."
"Cože?!Vy pochybujete o mé urozenosti? Vždyť můj praprapraděda byl Šinigami!"
"Ano, to zajisté vím."
"Uf..."
"Přece jenom musíš udělat zkoušku."
"COŽE?!"
"Ale předem tě varuji. Zkoušky jsou nesmírné kruté a těžké. Zatím je zvládl jediný můj učenec.
"A tím byl kdo?"
"Právě pvůj praprapraděda...šinigami...."